Taipei Nightlife

Po měsíci pilného studia na Taiwanu mám dostatek materiálu pro sepsání příspěvku o místním nočním životě. Předně terminologie - kluby "must to know" v Taipei jsou následující:

Luxy (fancy and huge)

Myst (fancier and huge)

Babe 18 (drinks for free)

Roxy 99 (rock music)

Wax (drinks for free)

a každý 7-11 (supermarket otevřený 24 hodin 7 dní v týdnu) prodávající alkohol

Největšími párty dny jsou středa a pátek. Pátek je jednoznačný, globálně uznávaný párty den. Středa je na Taiwanu výjimečná tím, že ženy mají do klubů vstup zdarma. A kupodivu to neznamená, že jsou kluby plné žen. Z nějakého záhadného důvodu chodí ve středu do klubů i muži.

Úvodem musí být řečena jedna zásadní (a smutná) pravda - české kluby se nedají porovnávat s těmi v Taipei. Až tady jsem poznala, co taková pravá párty obnáší. Za prvé, každý klub zaměstnává minimálně dva lidi, jejichž jediným úkolem je tvářit se cool. Tito zaměstnanci pobíhají po pódiu, vyzývají tančící masy k pití ("Drink, drink, drink, drink! Shots, shots, shots, shots!") a předním tančícím řadám nabízejí beer bong ve vylepšené verzi, bez piva, a s panáky. Každou hodinu se na pódiu, na baru, na stolech objeví profesionální taneční skupina (sestávající především z krásných dívek), která posiluje taneční nasazení křepčících návštěvníků (především mužského pohlaví).

Nicméně i tady se vyskytuje jeden nešvar. Policejní kontroly. Běžný návštěvník klubu má 80% šanci, že v klubu proběhne policejní zátah na nezletilé spolupártyující. Zatím jsem neodhalila smysl těchto prohlídek, jelikož při vstupu do klubu se musíte prokázat platným občanským průkazem, který si oskenují, a v některých případech musíte sdělit i své telefonní číslo (ochrana osobních údajů se tady tak nebere). A to nejde o zběžné prohlídky dokladů, ale o pečlivé studování a podezřívavé pohledy, zda ta osoba na fotce je opravdu dotčená osoba. Policejní zátah pak vypadá tak, že hudba se na tři čtvrtě hodiny vypne, bar se zastaví, policisté legitimují a kluboví bodyguardi usměrňují nahlas hovořící hosty.

Možná není nad pravou českou hospodu! (Akorát ty drinky zdarma by se mohly u nás občas zavést.) 

Nejdůležitější rozhodnutí v životě zahraničního studenta

Bláhově jsem si myslela, že nejtěžším rozhodnutím ohledně studia v zahraničí je výběr země, ve které studovat, výběr studovaných předmětů či rozhodnutí ohledně ubytování, cesty a podobné administrativní záležitosti. Nicméně až nyní jsem poznala, že nejdůležitějším rozhodnutím v životě zahraničního studenta je výběr matrace.

Ano, na Taiwanu se z hygienických důvodů na kolejích neposkytuje studentům matrace, polštář ani peřina. A pokud se zeptáte na možnost nákupu levnější second-hand matrace, budou se na vás nechápavě dívat a vysvětlovat vám, že takovou matraci už ale přece někdo použil.

Při příjezdu jsem se na koleje dostala se skupinkou dalších studentů až okolo půlnoci. Za podmínky, že jsme se chtěli tu samou noc vyspat, byli jsme nuceni jít do nejbližšího supermarketu, ve kterém jsou na studenty prahnoucí po matracích připraveni. Udělala jsem patřičný nákup a výsledek vypadá takto:

Pomiňme nyní estetickou stránku věci (kdo tvrdí, že květiny, listy a kostky nejdou dohromady), která je bohužel v plném harmonickém souladu s estetikou asijskou (a toto byla nejumírněnější volba). Hned druhou noc se ukázalo, jak důležitou roli hraje matrace při výkonu spánku. Koupila jsem si tradiční taiwanskou bambusovou matraci, o tloušťce přibližně šest centimetrů (na začátku), se sestupnou tendencí s nárůstem počtu použití (nyní už má tloušťku pouze 4 cm). Každou noc jsem si až příliš vědoma existence některých  kostí, které na normální matraci rozhodně necítím.

Dle mých osobních závěrů, neutěšená kolejně-matracová situace pramení ze silného lobby matracových podniků, které úmyslně vytvářejí celospolečensky negativní atmosféru vůči použitým matracím. Poučení pro příště - nekupovat v žádném případě tradiční taiwanské bambusové matrace!

Tímto příspěvkem bych chtěla dodatečně vzdát hold mé skvělé matraci, kterou mám doma! 

吳志寧 a taiwanská undergroundová hudební scéna

Jedním z mých taiwanských cílů, které jsem si uložila, je poznání taiwanské undergroundové hudební scény. Nuže, jsem již pilně započala toto bádání a zašla si na koncert do nedalekého klubu Riverside Music Club (http://www.riverside.com.tw/).

Jednalo se o koncert taiwanského interpreta zpěváka/kytaristy jménem 吳志寧. Těžko odhadovat, jak se jeho jméno vyslovuje (budu vědět až nám příští týden konečně začnou kurzy čínštiny!), zda jde o pseudonym anebo o skutečné jméno. Dále těžko říci nakolik je tento zpěvák na Taiwanu populární, nicméně klub byl plný (jde o malý klub) a po koncertě se na koupi jeho kompaktního disku stála fronta. Vodítkem může být fakt, že na Facebooku má tento zpěvák 7 620 fanoušků.

by Aafke Olminkhof

Pro představu o jakou hudbu šlo, přikládám oficiální videoklip z YouTube (吳志寧 má vlastní, skutečný videoklip - další ukazatel populárnosti):

Ve zkratce - hudba skvělá. Kéž bych měla podobné štěstí na výběr koncertů i v budoucnu. Škoda ovšem je, že jsem se zatím nenaučila čínsky natolik (ještě jsem se vůbec nic nenaučila!), abych rozuměla textům písní. A největší škoda je, že jsem nerozuměla 吳志寧-ovým proslovům mezi písněmi, jelikož dle reakcí jinak konzervativního, taiwanského publika byly tyto velmi zábavné (poprvé jsem slyšela asijské salvy smíchu).